Co nám přineslo podzimní sčítání ptactva?

Žáci Základní školy v Moravské Nové Vsi si opět mohli vyzkoušet, jaké to je, být ornitologem. A že ornitologie (volně do češtiny přeloženo jako „ptákověda“) není jen o dlouhých hodinách strávených nad knihami a atlasy ptáků. Pravda je taková, že dnes se nedá dělat věda jen tak ze školní lavice. A pokud chceme, aby naši žáci měli kvalitní výuku, musí občas vyrazit z hodiny přírodopisu i do lesa. Naštěstí tohle moc dobře ví paní učitelka Mgr. Karla Ambrožová, která neváhala a doprovodila své žáky po celé náročné trase. Asi dvanáctikilometrové obchůzce v terénu předcházela krátká hodinová přednáška o zimujícím ptactvu. Už potřetí ji pro naše žáky udělali (na oplátku za pomoc při sázení stromků kolem silnice) vysokoškolští studenti z Českých Budějovic, kteří spolupracují s místním občanským sdružením Prostrom. A jaké že jsou některé závěry listopadového sčítání ptáků?
Poměrně alarmující jsou u nás zimní stavy zpěvných ptáků. Jindy tak tradičních ptačích vytrvalců bylo letos pomálu. A nejde to svádět na blížící se tuhou zimu. Ptáci totiž přestávají v naší krajině nacházet to, co v ní po dlouhá léta najít mohli. Potravu a úkryt. A bez těchto dvou samozřejmých nezbytností se nám nepodaří ptactvo navrátit zpět do krajiny. Je smutné, že kácíme stromy tam, kde po desetiletí rostly. Úloha stromů i starých je v krajině nezastupitelná. Jeden obyčejný strom je domovem pro několik desítek, někdy i stovek druhů živočichů, převážně zástupců bezobratlých. Dokonce i rozložité staré souše plní výtečně funkci úkrytu a domova, spižírny a zásobárny. Staré doupné stromy možná nemají místo v obci, o to víc by jich ale mělo být v otevřené krajině. A je skutečně smutné, když se na jaře vracejí ptáci ze zimovišť v daleké Africe, jen aby zjistili, že jim v jejich rodné Moravské Nové Vsi pokáceli strom, v jehož větvích žili už celé generace.
Zjišťovali jsme i početnost jiných druhů, než „atraktivních“ zimujících zpěvných ptáků. Především nám šlo o utvrzení, do jaké míry jsou ohroženy naše lokální populace dravců. Po letech, kdy bylo nad našimi poli a loukami „dravcoprázdno“, můžeme konstatovat, že alespoň káňata jsou z nejhoršího venku. Spolu s žáky ZŠ jsme jich napočítali na naší trase na dvě desítky, což je počet za poslední roky nejlepší. Z větší početnosti těchto dravců, majestátně kroužících nad poli, budou mít radost hlavně místní zemědělci. Káňata se tady živí převážně drobnými hlodavci, hraboši, kteří by jinak mohli způsobit nejednu hospodářskou kalamitu. Zpráva je dobrá i pro vinaře, hejna špačků se káňat bojí a prchají před nimi. Káně nedokáže manévrovat nad zemí tak obratně jako třeba krahujec nebo sokol, a není primárně lovcem drobných ptáků. Hejno špačků se však zvedlo spolehlivě, když se vzduchem na dohled protáhlo káně.
Vodní ptáci se zatím drží a vypadá to, že se i zdrží. Aspoň do té doby, dokud nezamrznou Jamy. Dvě generace potápek roháčů jsou u nás touto dobou pravidelnými hosty. A navíc k nám letos zavítala vzácná návštěva, kterou si žáci se zájmem prohlédli. Zalétlo k nám totiž hejno volavek bílých. Ty se, na rozdíl od volavek popelavých, na zimu radši přesouvají za teplem na jih. Ptačí krasavice si protentokrát za své dočasné zimoviště vybrali pole a louky v blízkosti lesa. Početní stavy labutí, zdecimované důsledky zcela zbytečné a neodůvodněné hysterie kolem ptačí chřipky, nám to však zpět nevrátí. Letos na jaře neutvořily pevný pár, a tak můžeme jen doufat, že po zimě to snad bude lepší.
Na konci náročné cesty nečekal na žáky a žákyně odpočinek, kdepak – ornitolog totiž nikdy nespí! A tak si ještě vyzkoušeli, jak úplně jednoduše vyrobit krmítko pro ptáky. A pokud Vy, Vážení čtenáři, na zahrádce nebo jen tak na balkoně letos ještě krmítko nemáte, měli byste se nad sebou zamyslet. Tahle zima bude krátká, ale mrazivá. A každé studené ráno bude hned veselejší, když vám nějaká ta opeřená ptačí drobotina bude štěbetat za oknem. Taková maličkost Vás bude hřát celý den, protože pomáhat je krásné. A pokud si nejste jisti, jak se dá takové jednoduché krmítko udělat, zeptejte se dětí ze ZŠ v Moravské Nové Vsi. Ty už vědí, jak na to.